obsah související se štítkem
Symbolické myšlení je důležitý krok ve vývoji dětského myšlení a představivosti. Znamená, že dítě dokáže pochopit, že něco může představovat něco jiného. Typickým příkladem je hra, kdy si dítě představuje, že kostka je auto, krabice domeček nebo že ono samo je lékař, rodič nebo pohádková postava. Symbolické myšlení se začíná objevovat přibližně kolem druhého roku života a je velmi typické pro období mezi 2. a 4. rokem.
Škola je instituce, jejímž hlavním cílem je vzdělávat a vychovávat děti i dospělé. Nejde jen o předávání znalostí, ale také o rozvoj dovedností, myšlení, spolupráce a osobnosti každého jednotlivce. Slovo „škola“ pochází z řeckého slova „scholé“, které původně znamenalo volný čas určený pro přemýšlení a vzdělávání. Dnes škola představuje zásadní prostředí pro přípravu na život v moderní společnosti.
Trpělivost je schopnost zůstat klidný, i když se věci nevyvíjejí podle našich představ – když něco trvá déle, než bychom chtěli, když se nedaří nebo když musíme čekat. Je to vlastnost, která pomáhá zvládat zpoždění, překážky a nejistotu bez zbytečného vzteku, netrpělivosti nebo vzdávání se. U dospělých je považována za důležitou dovednost, ale stejně tak je klíčová i pro děti.
Tvarová představivost a taktilní vnímání jsou klíčové pojmy v oblasti smyslového vnímání a kognitivního rozvoje, zejména u dětí.
Tvoření je proces, při kterém člověk vytváří něco nového – ať už jde o předměty, nápady, obrazy, hudbu nebo třeba způsoby řešení problémů. Je úzce spjato s tvořivostí (kreativitou), tedy schopností myslet originálně, objevovat nové možnosti a přistupovat k věcem jinak, než je běžné. Tvoření se neomezuje jen na umělecké oblasti – uplatňuje se i ve vědě, technice, v každodenním životě i v dětské hře.
Učení hrou je vzdělávací metoda, která začleňuje herní prvky do procesu učení s cílem zvýšit zapojení, motivaci a efektivitu osvojování nových znalostí a dovedností. Tato metoda vychází z předpokladu, že hra je přirozenou činností člověka, zejména v dětství, a může být účinným nástrojem pro rozvoj kognitivních, sociálních a motorických schopností.
Uvažování je schopnost přemýšlet, analyzovat a hodnotit různé informace, aby bylo možné se rozhodnout nebo dospět k určitému závěru. V rámci dětského vývoje se tento pojem vztahuje na proces, při kterém se děti učí, jak rozumět světu kolem sebe, jak řešit problémy a jak se orientovat v různých situacích.
Vnitřní řeč (řeč pro sebe) označuje mentální proces, při kterém člověk používá jazyk k myšlení a sebeorganizaci. Je to forma komunikace, která probíhá uvnitř mysli, a to bez toho, aby byla vyslovena slova nahlas. Vnitřní řeč je způsob, jakým si člověk může organizovat myšlenky, plánovat činnosti, reflektovat situace nebo si připomínat informace.
Pojem vzdělávání označuje proces, během kterého získáváme nové vědomosti, dovednosti, hodnoty a postoje, a to prostřednictvím různých formálních nebo neformálních metod. Vzdělávání je klíčovým nástrojem pro rozvoj lidí a společnosti, protože nám umožňuje rozvíjet naše schopnosti a připravit nás na aktivní účast v různých oblastech života.
Vývoj dítěte označuje komplexní proces, který zahrnuje všechny změny a růst, jimiž dítě prochází od narození až do dospělosti. Tento proces zahrnuje různé oblasti, jako je fyzický, kognitivní, emocionální a sociální vývoj, a je ovlivněn jak genetickými faktory, tak vlivy prostředí, včetně rodiny, školy a širší společnosti.
Pojem zaměření pozornosti označuje proces, při kterém se naše mysl soustředí na konkrétní podnět nebo úkol, přičemž ostatní podněty jsou potlačeny. Zaměření pozornosti je základní kognitivní proces, který nám umožňuje efektivně vnímat, zpracovávat a reagovat na informace z našeho okolí. Je klíčovým faktorem pro úspěšné vykonávání každodenních činností, jako je čtení, psaní, komunikace nebo řízení.
Pojem zrakové vnímání (percepce) označuje schopnost člověka vnímat, rozpoznávat a interpretovat vizuální podněty z okolí prostřednictvím očí. Zrakové vnímání je klíčovým procesem, který nám umožňuje orientovat se v prostoru, rozpoznávat objekty, barvy, tvary, pohyby a vztahy mezi různými vizuálními informacemi. Tento proces není pouze pasivním přijímáním obrazů, ale zahrnuje i jejich aktivní analýzu a interpretaci na základě zkušeností a kognitivních schopností.